Blog přesunut! Aktuálnější a aktivnější blog jde ZDE!!

Findnovo Tajemství - Prolog

11. března 2012 v 13:04 | Filipskh |  Findnovo Tajemství

Prolog



Byla temná a deštivá noc, jak to bývá již dávným zvykem v Talonguardu. Hlavním městě a centra říše světla. Právě, když se již město připravovalo k dlouhému spánku, městem prchala zahalena žena, která držela v náručí spící dítě. Na její štíhlé postavě vlál v dešti černý plášť, který byl z té nejlepší látky, která se dala v Talonguardu sehnat. Přes hlavu měla kapuci, po které stékaly kapky deště a následně se vsakovaly do pláště samotného. Ženiny dlouhé a hebké vlasy se každým krokem lepily k mokrému plášti. Žena se kousla do mokrého rtu a začala běžet přes kaluže rychleji. Při běhu ji začalo píchat v boku a její dech se zrychlil. Pár sekund myslela, že se udusí nedostatkem vzduchu. Bolest ji ale na chvíli přešla a pokračovala dále.
Ženu ale něco - nebo někdo - pronásledoval. Vždy, když blesk ozářil temné ulice, žena se otočila, aby zjistila kdo je její pronásledovatel. Při tomto prudkém pohybu se celý plášť zavlnil a odlepil ženiny havraní vlasy. Vždy tápala v temnotě po tom, co ji pronásledovalo. Ale jediné, co mohla v uličce spatřit, byly zářivé uhlíky, které se za ženou každým krokem přibližovaly.
Zahalená žena neustále utíkala mokrými ulicemi Talonguardu. Na jejím hrudníku zatím spalo zabalené, nic netušící dítě, které si žena mateřský přitiskla k sobě. Při běhu ji po tváři stekla jedna kapka, která nebyla od deště.
Co chvíli se ohlížela přes rameno, jak daleko je její pronásledovatel.
Teprve, když žena uviděla, jak se nad střechami tyčí velká věž, přidala do běhu. Semkla rty a snažila se věřit myšlence, že se dostane do cíle rychleji, než bude pozdě. Její pronásledovatel ji ale stále pronásledoval jako lovnou zvěř. Žena do temného deště tiše pošeptala: ,,Faire ne tamsi."
Za prchající ženou se za chvíli objevila neviditelná magická stěna, která oddělila kořist od lovce. I díky svému skvělému zraku jsem ale nemohl spatřit, před kým vlastně, k smrti vystrašená žena utíká. Pro lovce ale stěna nebyla žádná přítěž. Ohnal se svou rukou, která vzplála. Štít se okamžitě prolomil a roztříštil na statisíce kousíčků. Žena nyní již ale měla pár metrů náskok.
Žena nyní vyběhla na rozlehlé kamenné náměstí, kde se uprostřed nacházela velká mramorová fontána. Něco ženu ale nemile překvapilo. Všechny cesty ji zatarasily stráže, které na sobě měly rudé brnění. Nervózně se kousla do spodního rtu.
Žena se postavila před fontánu, ze které pomalu vytékala voda. Jednou rukou se chytla za bok a snažila se nadechnout. Stráže vyčkávali na povel.
Po chvíli se ženě udělalo lépe. Ruku, kterou se držela za bok, schovala někde pod mokrý plášť. Právě, když velitel jednotek rozkázal, aby ženu zajaly, žena zvedla bezmyšlenkovitě nad hlavu nějaký amulet.
Amulet měl tvar kruhu. Byl celá pozlacený a na přední straně byl vyryt dávno zapomenutý znak, který začal zářit. Okamžitě, jakmile žena zvedla amulet nad hlavu, ji zasáhl blesk, který vydal ohlušující ránu. Stráže odvrátily zrak, protože světlo blesku bylo oslepující. Když se všichni podívali na místo, kde měla žena stát, byli udiveni a začali si mezi sebou šeptat. Před fontánou nebyl nikdo, koho by mohli zajmout. Nyní již byli k ničemu. Stráže nemohly pochopit, co se stalo. Za to jediná postava, která se schovával v davu to věděla. Měla sobě tutéž kápi a její oči začaly temně zářit. Nenápadně se usmála. Pomalu se prodrala davem vojáků ven, zpět do mokrých ulic Talonguardu.
Žena se zničehonic objevila před velikou a prastarou budovou, kterou viděla z dálky. Stála u velkých a starých dveří ještě staršího kláštera. Okamžitě zaklepala klepadlem na těžké dřevěné dveře. Zvuk klepadla se rozlehl po celých dveřích. Žena se při tom stále ohlížela, zda se opět neobjeví její nepřítel.
Jakmile uslyšela tlumené kroky, opět pozvedla na hlavu amulet a za chvíli byla pryč.
Mladá jeptiška překročila práh a porozhlédla se kolem sebe do temných uliček. Najednou se zvedl štiplavý, vlhký a ostrý vítr. Její blonďaté vlasy ji začaly padat do tmavě modrých očí. Hned si svou rukou vlasy schovala za uši. Po její bledé pokožce začaly opět stékat slané kapky deště, které začaly opětovně bubnovat na střechu kláštera. Její pozornost ale upoutalo malé spící a zabalené dítě. Jeptiška dítě hned popadla. Za pár sekund se probudilo. Byl to malý chlapeček. Jakmile spatřil jeptišku, okamžitě se na ni usmál. Jeptiška úsměv opětovala. Podívala se ven do tmy, jestli neuvidí někoho, kdo mohl odložit takové hezké dítě. Po chvíli se otočila a celý její háv se ve větru roztancoval. Vešla do kláštera, který byl celý zalitý příjemným světlem.

Žena se objevila uprostřed tmavého, ponurého lesa. Všude se zde vznášela vůně mokrých stromů a mízy. Bouřné počasí ale nezmizelo. Stále řádilo někde nad Talonguardem. Jenže les byl míli od hlavního města. Zde špatné počasí nevládlo.
Žena ale najednou vycítila něčí přítomnost. Zamžourala do stínu, které házely listnaté a jehličnaté stromy. Zatajila dech a spojila rty do úzké čárky.
Kolem ni se utvořil kruh stínových bytostí, které se schovávaly ve stínech. Dobře věděla, že již nemá žádnou šanci, aby přežila. Spotřebovala všechnu svou sílu na štít a přenos. Najednou ze stínu vyšla největší postava.
Ve slabém větru se pohupoval osobin plášť ze saténové látky podobné onyxu. Na rukávech byl lemován zlatým starodávným písmem. Kniha, připevněná řetězy, za to spočívala klidně na jeho hrudi. Jakmile se postava pomalým krokem přibližovala k ženě, u jeho nohou zachrastil jeho meč.
,,Bylo zbytečné ssse před námi ssskrývat. Dobře víššš, že tě vždy a všude najdeme. Teď nám vydej to, co právem náleží pouze nám!"
,,Vůbec vám to nepatří! Stejně jako tento svět!" Ženin hlas byl odhodlaný postavě vzdorovat. Žena přesto dobře věděla, že ji nezbývá mnoho času. Cítila, jak ji po zátylku stéká chladná kapka potu.
Žena přiložila ruce k sobě. Na tváři postavy, která stála před ženou, se najednou objevil strach. Kolem jejích rukou se začala sbíhat mléčné chomáčky bílé energie. Najednou se vzduchem začal vznášet hlasitý rozkaz: ,,Ssstáhnětě ssse!!" Bylo ale již pozdě. Žena rozpojila ruce.
Přes celý les prolétla vlna bílé energie, která ho zcela pohltila. Vlna byla tak silná, až rozlámala pár stromů.
Když záře pominula, jediný, kdo zde zůstal byla temná postava, která ještě stále stála na svém místě. Nebyla nepřemožitelná a dobře to věděla. Postava se začala pomalu drolit na prach. Její hlas se stával čím dále, tím více temnější. ,,Miluji, když ssse lidé zabíjejí kvůli nám." Poté se postava úplně rozpadla na prach, který odnesl chladný a deštivý vánek.
Tam, kde ještě před chvíli žena stála, po ni zbyl pouze její plášť. Vítr si hravě pohrával se jeho konci. Obětovala se, aby ochránila své tajemství.

Ω Ω Ω

Malý chlapeček se díval z okna na mokrý Talonguard. Byl krásný, pomyslel si. V každé kapce na střeše domu se odrážel svit měsíce. Při pozorování přemýšlel nad tím, jak asi vypadá jeho matka, či otec. Vůbec si na ně bohužel nepamatuje. Jeho přemýšlení vyrušila ale jeptiška, která zaklepala a následně vešla do jeho podkrovního pokoje.
,,Jdi už spát. Je moc pozdě." Byla to ta samá jeptiška, která ho našla před 6 lety u dveří jejich kláštera. Byla ještě krásnější než minule. Nyní z ní byla již žena. Měla stále krásné modré oči, ve kterých plála síla mládí a blonďaté vlasy schované za černobílým hábitem, který nosila. Její krásný úsměv vždy chlapce podpořily, když si nedokázal s čímkoli poradit.
,,Už jdu." A kluk si okamžitě zalezl do postele a až po krk se zabalil do peřiny. Jeptišku, která se o něho starala, považoval za svou jedinou rodinu.
Jakmile jeptiška políbila chlapce na čelo, sfoukla včelí svíčku a odešla z pokoje. Chlapec poté poklidně zavřel očka a usnul. Ale to ještě netušil, co ho ve snu bude čekat.
Postava, která zlatě zářila a stála vedle krásně zdobeného zlatého trůnu, ho pozorovala. Přes záři ale nešlo vidět, kdo je onou osobou. Její hlas zněl tak příjemně teple a přátelsky.
,,Tvá cesta osudu byla rozhodnuta." Zlatá postava zmizela a místo ní se zde objevily dvě temné postavy. První hlas promluvil.
,,Musíš splnit úkol, který je ti zadán. Jsi určen samotnými sudičkami osudu." A poté druhý.
,,Nyní závisí celý svět pouze na tvém rozhodnutí."
Obě postavy byly stále zahalený stínem. Teprve nyní si chlapec všiml, že vše kolem něho vypadalo ponuře. Dvě postavy se poté zhmotnily do jedné. Postava po chvíli natáhla ruce na malého chlapce, který byl vystrašený tím, co vidí. Chtěly se ho dotknout, ale on nemohl utéct. Jeho nohy mu úplně vypověděly službu. Po chvíli z prstů osoby vystřelil blesk, který zasáhl chlapce přímo do břicha. Jediné, co cítil byl prudký náraz, který hned vystřídala bolest.
,,Ahhhh…!" vykřikl malý chlapec ze spaní. Byl to jenom sen, pomyslel si. Co to bylo za sen? Zeptal se sám sebe. Kluk se ještě s takovým opravdovým snem nikdy nesetkal. Malý chlapec se probudil v tu nejtemnější hodinu. Podle odhadu, bylo přibližně malému chlapečkovi asi 7 let, takže ho tento sen velice vyděsil. Nebrečel. Snažil se pěstovat v sobě sílu, aby se nedokázal tak lehce zlomit. Ale když se podíval v noci z okna, všechen jeho strach vymizel. Stejně, jako když ho podpoří jeptiška, ho ještě víc ale povzbudí výhled na celý Talonguardu. Ještě ke všemu měl podkrovní pokoj přímo pod střechou kláštera. Z okna viděl toto město v plné noční kráse.
V klášteru se svítilo jako každý večer, lampy vyzařovaly žluté světlo, poslední obchody zavíraly, celé město se ukládalo k nočnímu spánku.
Jakmile hodiny na radnici odbyly jednu hodinu, rozhodl se že opět pokusí usnout. Když po dlouhé chvíli usnul, zdál se mu skoro podobný sen. Ale nyní byl jiný. Moc jiný.
,,Máš v sobě tu sílu."
,,Zachraň nás."
,,Všichni tě potřebuji. Probuď v sobě tu sílu!"
V tom se postava rozplynula a kluk mohl zase normálně spát.


P.S.: Prosím o to, aby byli čtenáři tohoto prologu a dalších věci striktní v tom, že nemám tuto ''povídku'' okorenturovanou, takže zde může být (je) hodně chyb.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 fantasystoriesblog fantasystoriesblog | Web | 22. listopadu 2014 v 18:47 | Reagovat

Je to povedené. Líbí se mi, jak je to napsané. Dobrá práce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama